Hubnutí s kyslíkem

Kyslík a lidské tělo

Kyslík je pro lidské tělo zdrojem energie. Celých 90% energie získáváme právě z kyslíku.

Lidský organismus se skládá z 65-70% z vody. Hmotnost molekuly vody je z 90% tvořena kyslíkem, lze tedy říci, že přibližně 2/3 lidského těla obsahují kyslík.

Ten dostáváme do těla převážně přes plíce dýcháním, určitou část vstřebává tělo i pomocí pórů v pokožce. Člověk se každý den nadechne průměrně 20 000x. Celkově lidé vdechují 685 tisíc tun kyslíku každou hodinu.

99% kyslíku je vázáno na hemoglobin. Jasně červená barva krve je způsobena právě tím, že je kyslík navázán na červené krvinky. Krev zásobuje kyslíkem veškeré systémy organismu a stimuluje chemické reakce (pro zajímavost 20% kyslíku pronikajícího do organismu spotřebuje lidský mozek, i když tvoří jen 2% celkové hmotnosti člověka). Kyslík také zbavuje Organismus usazenin a je základním faktorem pro spalování toxinů v lidském těle.

Kyslík má na lidský organismus jednoduše pozitivní vliv…

…zpomaluje stárnutí lidských buněk
…zlepšuje koncentraci a paměť
…zklidňuje a stabilizuje nervový systém
…posiluje srdce a snižuje riziko srdečních onemocnění
…reguluje zažívání
…čistí krev
…posiluje zrak
…zlepšuje spánek
…posiluje odolnost a obranyschopnost
…pomáhá při únavě

Kyslík a sport

Kyslík je základní lidskou potřebou. Bez jídla vydrží člověk několik týdnů, bez vody několik dní, ale bez kyslíku vydrží organismus jen pár minut.

Zpravidla do pěti minut bez přísunu kyslíku dochází k ohrožení životních funkcí organismu. Kyslík se dostává do těla převážně dýcháním přes plíce, malou část vstřebává tělo i pomocí pórů v lidské kůži. Při normální dechové frekvenci 16 dechů za minutu je tepová frekvence 60-70 tepů za minutu, ale při fyzické námaze nebo někdy i při psychických stresech, se potřeba kyslíku zvyšuje.

Při sportovním výkonu potřebují ke své funkci velké množství kyslíku všechny svaly, včetně srdečního. Tělo je však schopno přijímat a zužitkovat kyslík jen omezeně. Je-li sportovní výkon tak náročný, že během dýchání není přísun kyslíku dostačující, je nevyrovnaný i přísun kyslíku do svalových tkání. Sacharidy (uhlohydráty) se nerozštěpují úplně a vytváří se kyselina mléčná. Při vyšší koncentraci kyseliny mléčné v krvi se svaly přesycují. Lepší přijímání a využitelnost kyslíku můžeme ovlivnit především tréninkem, kdy se organismus adaptuje na zvýšené fyzické zatížení a je pak schopen zužitkovat kyslík lépe.

Důležitý je i fakt, že zvýšená potřeba kyslíku nekončí v okamžiku přerušení či ukončení zatížení organismu. Spotřeba energie svalových buněk a tím teoreticky i celého organismu sice poklesne na klidovou hladinu, ale protože orgány dýchání, krevního oběhu, a další, které se podílejí na zabezpečení svalové práce, pracují s určitou setrvačností, pokles úrovně jejich činnosti je pouze pozvolný. Konkrétními projevy toho jsou přetrvávání zvýšené frekvence srdeční činnosti, frekvence a hloubka dýchaní a zejména spotřeba kyslíku. Toto zvýšené množství kyslíku, které přesahuje momentální nároky organismu, nazýváme kyslíkový dluh.